Strach z výšek a šikana. Co mají společného? Strach z výšek má 24 % mužů . Měl jsem ho i já. 😬 Všichni známe šikanu ze škol… ale pravda je, že nejvíc se šikanujeme my sami. Od malička jsem se šikanoval svým strachem z výšek. Vyjít na rozhlednu? 😨 Rozhodně ne! — Před pár měsíci jsem si řekl DOST. 💪 Nebudu se šikanovat. Uvědomil jsem si, že strach všech strachů je strach ze smrti. Ta rozhledna mi vlastně říkala:👉 “Nechoď sem, umřeš.” Pochopil jsem, že se musím přestat bát

The Chata. To jsou 4 dny bez telefonu a alkoholu, se skvělými lidmi a programem, který nás posouvá dál. Je to čas, kdy se přesuneme z vnějšího světa do toho vnitřního a ze kterého budeme odjíždět s úsměvem na tváři a pocitem “Wow. Tohle se fakt stalo?” Moje motto posledních let je “ Inspirovat sebe. Inspirovat okolí .” A když se podívám na poslední rok, jaký posun v životě zažívám, tak to mě dává neskutečnou energii do tvorby další chaty. Fakt se na ní těším 🙂 Za posled

Poslední víkend před Vánoci - je čas se uklidnit a místo obchoďáku vyrazit na čerstvě zasněžený svah. Potom si odpočinout v sauně, dát pokec nebo deskovku s kamarády a o nic se nestarat. Začíná to být tradice, kdy vyrážíme těsně před Vánoci do Krkonoš k Jánským lázním, kde u stromečku zapomeneme na předvánoční shon a užijeme si zatím poloprázdných svahů s čerstvým prašanem. Nebyla by to The Chata, kdyby chyběla výjimečná atmosféra, kterou vytváří skvělí lidi, kdybychom nespal

Rychleji, výše, silněji. Jenže tahle chata byla přesně naopak. Pomaleji, hlouběji… ale silná byla. Pro řadu z nás life changing . A to byl přesně můj záměr. Pomaleji, hlouběji… silněji Všude okolo jsem viděl návody, jak být úspěšní, jak zvýšit výkon, neprokrastinovat, mít spoustu peněz, být krásní, dokonalí, nedělat chyby… Všechno směřovalo k “rychleji, výše, silněji” a já si řekl, že se svými kamarády chci zažít přesný opak. Odjet do hor, odříznout se od světa, být jen spolu

Ecstatic dance je třeba zažít na vlastní kůži. Jen tak zjistíš, že umíš zapařit, zatancovat, užít si hudbu a mít dobrou náladu... prostě jen tak. Máš to v sobě. "Ještě tři panáky a pak půjdu tancovat" - tak to tady neplatí. Je úplně jedno, kdo umí nebo neumí tancovat. Tady si jdeš tanec užít, být středem svého vesmíru a rozhodně netancovat pro druhé. Nikdo nikoho nesoudí, neočumuje, maximálně posílá dobrou energii úsměvem. Taková jsou pravidla. A funguje to. Ještě nikdy jsem